Již v raném dětství si nevědomky připravujeme dovednost, kterou využijeme v dospělosti. Bude-li se vaše dítě chtít stát kuchařem, bude pro něho přínosné rozvíjet dovednost rozpoznávat různé chutě, vůně a tím čerstvost surovin. Pokud budete chtít rozvinout u svého dítěte hudební dovednost, jistě bude potřebovat vytříbený sluch.
Maria Montessori ovšem zdůraznila nutnost zdokonalování smyslů i v tak důležitém a zodpovědném povolání, jako je povolání lékaře. Zde je zapotřebí vytříbeného hmatu k rozpoznání pulzu, teploty, ale i výrazného sluchového vnímání pro poslech srdečního tepu a případných šelestů. Díky těmto schopnostem lékař dokáže lépe stanovit správnou diagnózu.
K podobným závěrům došel i český fyzioterapeut Pavel Kolář, známý díky své fyzioterapeutické péči o české vrcholové sportovce. Uvádíme citaci ze serveru lidovky.cz (7. 8. 2021), ve kterých vyšla recenze Kolářovy nové knihy Posilování stresem – Cesta k odolnosti z pera Jana Lukavce.
„Pro odhalování těchto spletitostí je potřeba nejen trénovat lékařské znalosti, ale také vyladit potřebné smysly. Medicína proto podle Pavla Koláře není jen vědou, ale i určitým uměním, které je nutné rozvíjet také mimo stránky učebnic. Autor poutavě líčí, jak se například učil diagnostikovat pomocí hmatu: musel přitom potlačit zrak a uvolnit ruku. Čím víc se mu to dařilo, tím detailněji svou rukou cítil sebemenší odpor, pružení, teplotu, potivou vlhkost, „posunlivost“, protažitelnost, hutnost či citlivost a jemnou, až těžko rozlišitelnou reakci pacientovy tkáně: ,Získával jsem tím o něm daleko více informací, než jsem si kdy myslel.‘ Hmat musí být vycvičený tak, že lékař najde i vlas pod listem papíru.“
Je důležité zabývat se rozvojem smyslů. A to především v raném období 3-6 let, protože, jak napsala Maria Montessori, výcvik prováděný u dospělého člověka nemusí vždy vést k očekávanému cíli.